Garagor
Stručný popis
Garagor je válkychtivá orčí říše na jihu Auzerie. Rozlohou je země jednou z největších států na planetě a vlastní největší armádu známého světa. Hordy Garagoru rozsévají hrůzu a beznaděj od Auzerijského oceánu až po hlubiny temného oceánu Eternální Propasti. Garagor je zemí zelenokožců (rasy orkského typu) a její obyvatelé přišli v neurčitý okamžik v historii do našeho známého světa a od té doby jejich počty zvrostly do velkých čísel a obsadili spoustu teritorií v rámci Západní Hemisféry světa s žádnými písemnými záznamy, které by určily jejich přesnou polohu vzniku.
Historie
Vznik - Migrace, Velká Potopa během časů Žalu
Jediné co je jisté o vzniku, že kolem roku -1500, velká geologická katastrofa zatřásla samotnými základy Světa. Velké vlnění třáslo horami jako hromy, vlny se zvedly nad pobřeží, a konečně, dlouhé spící sopky vybuchly a rozdrtily povrch Světa a vytvořili trhliny. Během toho času byla orčí rasa nucena migrovat a vystoupala na povrchy našeho světa. A od té doby se nikomu nepodařilo je nadobro porazit. Ani mágové se nedokáží domluvit jestli jejich domovina byla na jihu, východu, v severních pustinách, a nebo v legendárních zemích daleko na západě za oceánem. Ale ví se, že když první ork vkročil na povrch země, už nebylo cesty míru.
Orkové vystoupali na povrch pravděpodobně na jihovýchodě (mágové určují, že největší vlna orků se asi objevila východně od Hlubokého moře). Od tud migrovali z centrální části světa na západ. Jak se tato obrovská migrace stěhovala z východu na západ, malicherné kmeny lidí se pokusili čelit jejich krutému útoku. Ale lidské bronzové meče neměly šanci proti orkským železným sekerám a sekáčům a tak lidé museli ustupovat dále a dále na západ do dnes známe Auzerie za pásmo hor pod jménem "Cíp Světa". Jako zelená potopa, zametli orkové všechen odpor a se svým řáděním se zastavili až u úpatí Cípu Světa. V těchto zdálených vrcholcích narazily orci na prastarou a mocnou civilizaci trpaslíků. Útočící ze shora a ze zdola, prohnali se rozbitými zdmi a jejich kdysi silnými pevnostmi a pobili všechny ve své cestě. A tak začala válka, kterou lidstvo a trpaslíci výstižně nazývá Válka Zelených.
Válka Zelených (-1451 až -525)
Další útok přišel těsně poté, kdy poslední skončil. Neznámí vetřelci invadovali podzemní sít' trpaslíků, v ohromném množství. Zemětřesení pootevřely trpasličí brány a rozptýlení trpaslíci se brzy ocitly v menšině a obklíčení. První pevnosti, která padla byl Khal- Gafer. Goblini se svoji rychlostí vyšplhaly do věží pevnosti a zaskočili trpaslíky v překvapení. Pak začali vyhlazovat patro po patru. Těsně před nejvyšším patrem, je zastavily síly trpaslíků a zdžely je, než se všichni obyvatelé stačili evakulovat. Tento protiútok vedl král trpaslíků Tharock, z klanu Rockhelm. Když se všechni obyvatelé evakuovali, začali utíkat směrem na Karak Buldohr. Král Tharock do Karaku nedošel, protože statečně shodil tunely za sebou, když nepřátelé provedli svůj poslední rozhodující útok. Po porážce zelenokožci vlastnili jak povrch, tak tunely podzemí. Tím byla komunikace mezi pevnostmi ztracena.
Jako další útok na trpasličí rasu byla pevnost bohatá na minerály: Dol-Yovamli. Toto město mělo největší zásoby Yovamlinu na světě (vzácný kov na zbroje, jeden z nejtvrších kovů na planetě). Známé pro svoje bohatství, orkové se jej rozhodli napadnout, náhle, blízké jezero bylo strhnuto a zaplavilo dolní patra pevnosti. Bez jediného varování, chriaci- rasa krys, zaútočila na město z podzemí. Orci z povrchu a chriaci z podzemí dorážely na obranu pevnosti. Trpasličí obrana pod útokem dvou velkých armád, neměla šanci. Po roce obléhání, byl Karak Buldohr nevyhnutelně ztracen. Mnozí tvrdohlaví obyvatelé bojovali až do hořkého konce, pouze s hrstkou klanů, kterým se podařilo stáhnout do sesterské pevnosti Nolfuhn
Po sérii porážek byli trpaslíci vyhnáni ze spousty regionů pohoří Cípu Světa. Sloupy kouře se valily z kdysi prosnulých pevností trpaslíků a doly hluboku pod horami byli spáleny na popel orky. Jak válka eskalovala, podzemí se stalo válečnou zónou pro soupeřící zelenokožce a chriaky, kteří se snažili získat nadvládu v síťi podzemních chodeb. Na jihu byla pevnost Elrund vyrabována orky a to znamenalo, že trpaslíci byli vytlačeni z celého východního valu Cípu Světa.
V krátkém časovém úseku 50 let ztratili trpaslíci další tři velké pevnosti. Karak Bloodfall, druhá nejvetší hora trpasličího národa padla roku -560. Karak Mar byl napaden a zničen zelenokožci roku -549, jen aby byli zase vyhnáni drakem, který vyšplhal z chodeb pevnosti a zabral si pevnost pro sebe. A poslední pevnost Dol Dorul, který byl zabrán orky a následně přejmenován na hlavni město zelenokožců, Černá Skála. Po téměř 1000 letech boje mířila válka ke konci. Kdyby nebylo trpaslíčí rasy, která by zelenokožce zdržela, nic by nebránilo zeleným k vyplenění celé Auzerie.
Invaze do nížin (-525 až -1)
První střet
Po dobytí východního svahu pohoří Cípu, měli orkové volný práh do Auzerie. Zelenokožci byli plně sjednocení a chystaly se znovu udeřit. Amády čítaly deseti tisíce zelenokožců. Hordy měli orky, gobliny, trolly, ogry a spousty dalších ras na své straně. A jejich nekonečná touha po boji je zavedla až k nejsilnějšímu oponentovy Západního světa: Lidem.
Zelenokožci prošli pouště západně od Cípu Světa a dostaly se až k Hlubokému moři. První kdo měl okusit sílu této hordy byli chriaci. Krysí rasa žila u pobřeží Hlubokého moře a zelenokožci si obzvláště pochutnávali na exotické chuti této rasy (obzvlášť ogři). Když chriaci utekly do hor tak se horda rozhodla vyplenit pár státu na severu (kentauři, šotkové, goblini,...) a pak začala pochodovat směrem na jiho-západ. A tam potkali lidský svět po více než tisíci letech. Během minulých střetů lidí a skřetů uběhlo více než tisíc let a lidé vylepšili svoji technologii. Tentokrát se chystali na vyrovnanější boj.
První bitva se odehrála roku -525 a podle toho měřímě tuto historickou etapu. První bitvě se říká Bitva Zeleného Údolí. Staletí války na východě vzbudilo v lidech strach z orkské rasy. Lidé vědomi si toho, že trpaslíci byli poraženi touto rasou, ve většině bitvách vzbuzovalo hrůzu, protože lidé respektovaly trpasličí armády. Orkové měli větší počty, lepší zbraně a zbroje než lidé. Ale trpaslíci v lidech spatřili své spojencea a proto je naučili kovářstvím. Orkové byli vytrvalý a odhodlaní více než ostatní rasy. Trpaslíci byli tvrdohlaví. Ale lidé měli taky jednu vlastnost ve které vynikali. V přežití v evoluci nikdy nehrála roli síly, rychlost, nebo inteligence. Ale schopnost přispůsobit se. A když přišla řada na ně, lidská rasa se dokázala rychle změnit podle nepřátel. Z kdysi bronzových mečů se staly ocelové čepele a ze zastaralých kožených brnění se staly plátové zbroje. Katapulty a balisty byli sestaveny. Nové odvětví magie byli vytvořeny. Lidské kmeny s pomocí trpaslíků, vydali se vstříc hrozbě podruhé. Horda zelenokožců a lidská armáda. První bitva měla rozhodnout, jestli to bude válka s nadějí, nebo jen beznadějný osud. Bitva trvala několik dní a boj byl vyrovnaný, orkské sekery byli větší, ale lidské zbroje pevnější. A nakonec bitvu zachránila lidská magie. Ohniví mágové zapálili zelenokožce a kamenní mágové vytvořili propast. Lidé vpadly do týlu orkům a ti napadaly do propasti a zabili se. A tak orkové utržili velkou porážku.
Orkové se nevzdali. Naopak, oproti lidskému očekávání, zaútočili znova a tvrději. Orkové zjistili ,že lidé mají slabost pro tmu. Na rozdíl od trpaslíků, nebo chriaků nevidí ve tmě tak dobře, a dokonce tma lidi znervózňuje. A tak začali vést útoky v noci. Goblini útočili celé noci na lidi, a ve dne je vystřídali orkové, kdy byli lidé unaveni po celodenními boji. Lidé navíc nebyli tak stateční jako trpaslíci a orků se báli. A tak lidé začali válku čím dál tím víc prohrávat. Právě když se zdála být všechna naděje ztracena, v té době, povstal statečný princ a stal se náčelníkem kmene Benathenor. Ten začal s kampaní sjednocování lidstva, diplomacie a válčení proti hrozbě Auzerie. Ten sjednocovatel byl Wolfhard Prager. Měl sen o sjednocení lidstva pod jeden stát, který se stane baštou pro lidstvo.
Jeho kmen sjednotil všechny ostatní kmeny pod jeden prapor. Zelenokožci zrovna útočili na Karak-Tohura, když lidé přiběhli na pomoc. Lidé zaútočili na armádu nenáviděných nepřátel a trpaslíci vyběhli ze svých pevností také na pomoc. Tento den byl začátkem nekonečného přátelství mezi trpasličí a lidskou rasou.
Bitva o Točité Schody
Po vyhrané bitvě o Karak-Tohura, dostali spojené síly zprávu, že orkové míří s ještě větší armádou než, kterou kdy kdokoliv zažil. Wolfhard Prager odmítal bojovat s orky a gobliny odděleně a odmítat pomoc druhých jak to udělali v minulosti- to by vedlo pouze k jejich porážce. Jeho hlas stupňoval až do řevu hněvu, který se roznesl shromážděním, a Wolfhard vyzval všechny kmeny lidského pokolení ať se spojí s trpaslíky, aby mohli vytvořit nový národ. Podle kronikářů, byl jeho finální výkřik "Do války!" ,doprovázen tak velkým jásotem, že to slyšeli až trpaslíci v Točitých Schodech.
Historie říká, že Wolfhard přijel se svojí armádou právě včas, když se zelenokožci dostali přes zeď kterou trpasličí král Krondrauk Grudgeback v Točitých Schodech postavil. Vedoucí útok na zelenokožce ve svém válečném voze, Wolfhard Prager připadal zelenokožcům jako samotný bůh války. Lidé začali tlačit orky a gobliny zpět a trpaslíci využili příležitosti a přidali se v útoku. Strach přemohl zelenokožce a ti začali utíkat ze svých pozic. Jejich vůdce Mihruk Mazag provedl protiútok na samotného Wolfharda Praga.
Wolfhard a ork vstoupili do jediného bojového tance, mezitím co Wolfhardovi muži bojovali s Mihrukovi bodyguardi. Po jedné hodině boje mezi dvěma vůdci, Wolfhard rozbil se svým kladivem chodidlo orka a pak s obrovským švihem rozdrtil lebku svého nepřítele. Střepiny z jeho lebky letěli vzduchem a všichni orkové se dali na ústup. Krvavá jatka která následovala, byla pomsta lidí a trpaslíků za staletí krve, které museli prolít proti svým největším nepřátelům. Tolik zelenokožců padlo, že by uběhlo dalších tisíc let, než by mohli orkové a gobliny vytvořit podobnou armádu. Nebyla zachráněna jen lidská rasa, nýbrž i trpasličí. Nakonec byl Wolfhardův sen o spojení lidstva splněn. Nenávist mezi lidskými kmeny po válce se zelenokožci přelila se do železného pouta bratrství. Po tomto vítězství se říká, že všichni členové kmenů a jejich náčelníci padly na kolena před Wulfharda a přijali ho jako svého nového krále. A rok poté byla na hlavu Wolfharda Praga položena koruna ze zlata a diamantů, jako dar od trpaslíků a všichni náčelníci přísahali věrnost a bratrství pro svého nového vůdce nového Impéria, známé jako Auzerijské Impérium.
Jednoho dne orkové znovu nabyly své síly, ale už v počtech, které byli zvladatelné odrazit. Během jejich oslabení byli trpaslíci a lidé schopni zabrat spousty území co ztratili, ale pevnosti jako Karak Bloodfall, Khal-Gafer, Dol-Yovamli a mnohé další zůstali pod zelenokožci, a to jim zajistilo přístup do Auzerie.
Impérim Auzerie, Vzestup Garagoru (0 až 1500)
Orkové byli po začátku letopočtu zatlačeni za hory. Trpaslíkům se podařilo z velké části orky vyhnat z Cípu Světa, ale ti utekli směrem na jih, do pouští a hor, kde se usadili. Východní země, kde kdysi orkové likvidovali lidi, byli zabrány východními kočovnickými národy a zelenokožcům tak zbyli pouze pár pevností na jihovýchodě a planiny s pustinami na jihu.
Mezi lety 0 - 1000 byly zlaté časy Auzerijského Impéria. Zelenokožci byli zatlačováni za řeku Lin a zůstali tam až do 12. století. Beridská Říše se střetávala se zelenokožci ve velkých bitvách a Auzerijské Impérium drželo orky za řekou. Během toho času zelenokožci neměli skoro žádnou sílu. Ogři se odtrhli od hordy zelenokožců, a spousty goblinů se rozprchli po celé Auzerii. Trollové migrovali na sever a tak orkové zůstali skoro sami. Svedli mnoho válek s Beridskou Říší a Auzerijským Impériem, ale rozhodující okamžik nastal, když démoni z východu zvaní "Draci Východu" vpadli do Západního světa. V tu dobu ještě nikdo nevěděl, jakou zkázu tento protivník přinese.
Garagor dnes
Roku 1555 je Impérium roztříštěno a nic zelenokožcům nebrání postoupit. Orkové se dostávají za řeku Lin a postupují na sever. Dnes orkové znovu bojují v podzemních síních s trpaslíky a plení města Beridské Říše. Dostali se až k Hlubokému moři. Poslední stát, který jim stoji v cestě na sever, je Beslen.
Ekonomika
Orkové se téměř ve všech případech živí válkou. Rabují a zabíjejí a kořist si nechávají pro sebe. Když není koho by plenili, začnou se zabíjet mezi sebou. Jediný druh přijmu, který mají kromě plenění, je prodávání žoldáků, pěstování pšenice a doly na uhlí a železo. Také kovářství je rozšířené v Garagoru, ale to kvůli tomu, že tolik potřebují zbraně. Bohužel, jejich obchodní sféra je omezená na spřátelených gobliních klanů a možná pár jiných skupin.
Vojenství a armáda
Garagor má největší armádu světa. Neví se kolik orků je dohromady ve zbrani, protože teoreticky, každý orče nebo orčice dokáže jít do války.
Zelenokožci se žijí pro válku. Násilí a válčení jsou úzce spjati s zelenokožčí kulturou. Jednou za čas mocný náčelník vládnoucí ohromnou silou, svolá všechny zelenokožce, které může a zahájí zemětřesoucí kampaň destrukce a násilí, která má potenciál ničit celé státy. Tato nebezpečná událost je známa pod orkským názvem Waagh!!!
Slovo Waagh!!! je slang pro slovo Válka!, mocná větam která dokáže nahnat krev a zuřivost do hlav orků a sjednotit je do války. Jinými slovy, slovo Waagh!!! je synonymum pro velkou migrační invazi. Některá Waagh!!! jsou malá a sjednocují jen pár kmenů, proti obecnému nepříteli, mezitím co velká Waagh!!! jsou invaze, co přitahují orky a gobliny z tisíce mil. Některá Waagh!!! skončí tak rychle, jako začla a jiná procestují polovinu světa, v klikaté cestě, nepředvídatelné, jako orci sami. Ty největší Waagh!!! tvoří legendy pro orky. Na štěstí pro lidi, orčí Waagh!!! se rozpadnou stejně rychle jako začla. Když orci nenarazí na obecného nepřítele rasy zelenokožců, začnou bojovat mezi sebou. Proto musí být orčí náčelníci, ty nejsilnější z nejsilnějších, aby si udrželi morálku a autoritu, protože, kdyby byli slabí, konkurenti by je vyzvali na souboj a celé Waagh!!! se rozpadlo.
Taktika válčení je většinou frontální útok. Orci a goblini si dokáží vymyslet vlastní lepší taktiku, ale to jen ve výjimečných případech.
Garagorské armády disponují silnou lehkou pěchotou, ale i silou elitní tězkooděneckou armádou. Zelenokožci také mají cavalerii, kterou tvoří jezdci na vlcích, nebo na kancích. Orkové s oblibou používají těžké zbraně a jako zraně na válku používají kuše a goblini rádi bojují s palicemi. Další silnou složkou jsou trollové a obři, kteří výměnou za jídlo bojujou v orkských armádách. Některé klany goblinů pužívají pavouky jako jízdu. Orkové používají primitivní balisty a katapulty a jejich vybavení se za těch stovky let moc nezměnila. Orkové vlastní i své vlastní mágy: šamany
Diplomacie
Orkové nejednaj, orkové si berou. A 'estli stim ma nějaky čověk problém, ať předstoupí!
-Morgal Zabiják, orkský velitel
Téměř se všemi národy jsou orkové ve válce. Z pohledu orků, něco jako mír neexistuje, buď zrovna máš dost jídla a kořisti, nebo drancuješ. Různí mágové studovali orčí rasu a zjistili, že touha po boji je u zelenokožců něco jako touha po jídle. Orkové si násilí neberou osobně. Pro zelenou rasu obecně platí, že se rádi měří s ostatními. Berou to jako jakýsí způsob zábavy, smyslu nebo jako řešení problému. Někdy orkové projevují zvláštní smysl pro tradice cizích ras, jako například u Jelrovů, kdy orkové odmítají boj a raději volí umírněnější přístup. Mágové z univerzity Doxnoru se pokoušeli zjistit motiv jejich chování a zjistili, že orkové považují boj s rasou to odmítá bojovat jako nesmyslný, nezábavný a nečestný.
Sport
Nejoblíbenější sporty v Garagoru a v podstatě celé orčí rasy jsou sporty drsné nejlépe bojové. Orčí box je nejoblíbenější záležitostí. Dále zde máme normální boje se zbraněma a horolezectví. Orkové rádi soupeří kdo je nejsilnější. Závody na vlcích a kancích jsou také na denním pořádku.
Kriminalita
Dokonce i orkové mají svoje zákony. Smrt za smrt platí jako legální záležitost. Ale orkové uznávají nepsané pravidlo, že na zabití musíš mít oprávněný důvod. Jeden ze zákonů Garagoru je to, že nesmíte utéct od své rodiny, když se neválčí. Orkové si váží svých rodinných příslušníků.
Míru s orky lze dosáhnout, pouze, když je porazíš, nebo se tě bojí. V ghettech v Kamerice dělají zelenokožci obecně problémy, ale orkové se dokáží socializovat do společnosti, civilizovat se a nebýt tak agresivní. Ale přesto tvoří nejagresivnější rasua většinu svých věcí řeší násilím. Orkové nesnášejí ostatní rasy, ale když je někdo porazí, respektují je. Zelenokožčí, obzvláštně orkové si váží cti rodiny a své vlastní, a někdy jsou ochotni porušit své vlastní návyky a způsoby, jen aby zůstali čestni.
Podnebí
Většinově pouštˇ, nebo suchý subtropický podnební pás. Na východě a severu Garagoru lze nalézt rozsáhlá pohoří hor. V horách jsou povrchní doly a lesy jsou věšinou páleny pro vojenské účely.
