Kapitola 12

"Neflákej se vojáku!!!" řval seržant na Byrzce, který se potácel a těžce oddychoval. Ten s posledních sil ještě jednou vyběhl, ale pochvíli zase zpomalil a ostatní ho předběhli. Všichni kolem něho probíhali. Retargon u něho zastavil. "Nechceš si odpočinout?" Byrcz kývl hlavou a s pomocí Retargona se dopotácel na lavičku. Retargon se vrátil na plac a šel zase běhat. Když přijela Beeova armáda, Retargon a jeho přátelé se museli přihlásit do zpět do služby a to znamenalo, pravidelný tréning. Retargonovi stékal pot po tváři a začínal cítit bolest v boku. Pak náhle zapískal seržant. "Do řady!" Muži se postavili do jedné řady. Seržant obcházel kolem svých mužů. Přistoupil k Retargonovi.

 "JAK SE JMENUJEŠ?!" zařval do tváře Retargona a přitom vyprskl pár slin. 

"Retargon pane seržante!"

"JAKÉ JE TVOJE POSLÁNÍ V ARMÁDĚ?!"

"Plnit vaše rozkazy, pane seržante!"

Seržant mu znovu zařval do obličeje: "HERGOT RETARGONE, TY SI SNAD GÉNIUS, NEJDOKONALEJŠÍ ODPOVĚD KTEROU JSEM KDY SLYŠEL! MUSÍŠ MÍT IQ TAK 160! MÁŠ NAVÍC VOJÁKU!"

Pak se vzdálil a pokračoval po řadě od Retargona. "TEĎ POSLOUCHEJTE, BÝT V ARMÁDĚ NENÍ JAKO BÝT NA TĚLOCVIKU! TADY SI NIKDO NEZKRACUJE KOLEČKA A BĚHÁ SE DO ZPADNUTÍ! JESTLI NĚKDO SPADNE, AŤ SE ZVEDNE! JESTLI SE NĚKDO NEDOKÁŽE ZVEDNOUT, TAK AŤ SE PLAZÍ! JESLTI CHCETE BREČET, BREČTE! ALE ODCHÁZET JE ZAKÁZÁNO!"

Ještě chvilku měl proslov před mužstvem a pak všechny rozposlal na stanoviště. Retargon jako člen jednotky lehké pěchoty šel trénovat s jednoručními meči. Po hodině tréninku měl ruce bolavé a nemohl je ani zvednout. Právě v tu chvíli přiletěla poslední rána od jeho protivníka, která ho sklátila k zemi. Nachvilku měl temno. Když byl v bezvědomí, měl pár vizí ze svého mládí, když poprvé vstoupil do jednotky. Bylo to v patnáct. Byla Xaovská válka a po zemi se sháněli vetešáci ze všech koutů Kameriky do zálohy. Nikdy se do pořádného boje nedostal. Vzpomínal si jak se připojil k armádě, protože jeho vlastní rodina nikdy peníze neměla, takže vize kariéri na placeném místě v armádě byla výtečná. Chtěl vydělat peníze a vrátit se domů a žít spokojený život.  Jenže během války byl pasován od rytíře a dostal své vlastní léno. Nebylo to nic moc, malá 500 členná vesnice, díra. Tam mohl žít spokojený život, po kterém tak toužil. Ale po dalších pěti letech anektovala jižní města orkská invaze. Míru se mu nedostalo, ale naštěstí ho neposlali na jih. Musel, ale prodat většinu majetku a....

Polili ho vodou. "VSTÁVEJ!" Zařval na něj seržant a vytáhl ho na zem. Retargona, ještě lehce v bezvědomí hodil do chumlu bojujících vojáků. Byl to těžký trénink.

Bruce Bee se snažil zocelit armádu, aby posloužila lépe v boji než v minulé bitvě. Z jeho armády mu zbyla sotva polovina. Legie šestnáctá byla vyhlazena salvou tanků, a to vše kvůli zradě dvácaté legie. Dvacátá legie se rozprchla do lesů a legie solistů, kteří měli údajně pomáhat také zmizely. Hunteři padli pod jízdou a spousty obětí padlo v boji s Buvari. Bruce Bee se podařilo uzavřet spojenectví s rebely, kteří utíkali ze svých domovů a postupovali na západ. Tvrdili, že výbavu ukradli z konvojů a že parních strojů se zmocnili na severu, když projížděl trpasličí konvoj. Rebelové pocházeli z východní části Kameriky. Byl to lid, který žil v lese Buvarů i přes nekonečné útoky. Ale prý poslední dobou útoky nabyly na síle a počtu a tak začali migrovat na západ. Tento lid se nazýval Východňané. Bruce Bee se snažil s nima spojit, aby se zbavili hrozby Buvarů. Východňané výzvu přijmuli a přidali se k armádě Beeho. Bojovníků Východňanů bylo něco okolo dvě a půl tisíce. Zbytek uprchlíků se usídlil v Posgiliathu a ty co se nevešli museli stanovat kolem města. Lord Eye Hutson pomáhal Bruce Beemu v jeh plánu na zničení Buvarů. Vypadalo to, že něco, nebo někdo přimělo sjednotit Buvary a navýšit na jejich síle a počtu. To znamenalo, že východ zbrojil na svoji obranu. 

Retargon se opíral o zeď na ulici a čekal na Dana až se vrátí z kovárny. Rozbořené kamenné město stálo na písku a bahnu a všude se prolézalo dřevo a sláma z nově vytvořených domů. Ve městě sídlila armáda a všude se potulovali žoldáci a muži Řádu. Obyvatelé Posgiliathu se vyrovnali s Rebelama docela dobře. Mnoho z obyvatelstva mělo mezi Rebely příbuzné a navíc do války s Buvari se hodila každá duše. Na ulici smrděl kouř z kuchyňských kotlů, kde se kuchaři snažili nakrmit tucty vojáků. Všude byli vyvěšeny vlajky bílé vlaštovky na modrém poli. Ty se mísily s prapory zelené a modré a občas se objevila barva červená. Kdysi toto město bylo místem harmonie a vzdělaní, teď je to už polorozbořené město. Dan vyšel se svoji výbavou pryč z kovárny.

 "Byl tam nějakej trpaslík... A chtěl po mě hrozně vysokou cenu za pouhou opravu... Držgrešle..." Říkal Dan a otáčel se za chůze zpátky do kovárny.

"Zalplatil si mu ?" 

"No jasně, že jo. Potřebuju opravit svoje zbraně."

"Já myslel, že trpaslíkům nevěříš ?" Ptal se Retargon.

"Taky, že ne! Musel ty peníze z mý ruky vytrhnout... A zbraně teď musim umýt, protože trpaslík na ně šáhl holejma rukama! Slyšíš?! Holejma rukama!"

"Radši bych je, ale nemyl v řece, to bys to měl jěště od hoven." 

Dan a Retargon se smíchem šli do ubytoven pro vojáky.

Generál Bruce Bee stál u mapy společně s Lordem Eyem Hutsonem. 

"Můj arcimág Papyrus zjistil, že vlny magie pochází pravděpodobně z hor." Bruce ukázal na hory poblíž Osamělé Hlásky. 

"Moji zvědi zjistili, že se shlukují do armády a chystají se zaútočit na Hlásku. Je jich mnoho druhů. Ghůlové, zombie, trhači, červi, skákači. Jejich počet je něco okolo šesti tisíců." Informoval Lord.

"U bitvě s Panem Bee nás překvapili Buvaři a pobili spoustu našich. Nedovolím, aby se to stalo znova" Řekl rebel s červeným šátkem přes pusu. 

"Všichni v této místnosti pobili více Buvarů než kolik hraničář Pralesa zahlídl za celý svůj život. Známe jejich taktiky a způsob boje. Jsou agresivní, nemilosrdní a rozhodně se nesmí podceňova jako za tupá stvoření." Eye Hutson pokračoval,

"Z Osamělé Hlásky vyšlo dvě stě mužů, ale většinu zabili při přepadu v lese. Pevnost je otevřená k útoku a mají pouze malou posádku. Vezmeme čtyři tisíce mužů a poběžíme na pomoc Hlásce. Tato malá pevnost je hluboko v lese a je to nejvýchodnější država Kameriky. Je to jediná velká osada co se stále drží na výchdním břehu řeky Tisa."

"A co ten brloh démonů ? Jestli chceme odstranit tuto hrozbu musíme zničit zdroj temna. Podle Generála stvůra Genkai mluvila něco o Temném Pánovi. To bude jejich vůdce nejspíše." Papyrus ukázal na prstem na mapě do hor.

"Jak se vypořádáme s armádou u Hlásky pošleme oddíly, aby prozkoumali hory a pak speciální jednotku, aby nadobro zničila hnízdo. Mezitím než vyrazíme, moji poslové už roznesli zprávu o hrozbě a vydal jsem rozkaz k tažení. Chci mít všechny lordy ze západního a východního břehu Tiny připravené s jejich vojsky k boji. Kdyby jsme selhali, nechci nic ponechat náhodě. Zničime hrozbu a do dvou týdnů budeme ve Vašinktonu sbírat medaile od prezidenta. A pro vás lid Východňanů budou vyjednány dobré podmínky k žití a náhrada za vaše ztracené životy a domovy. Zítra za rozbřesku vyrážíme. Pošlete zprávu vojákům."