Kapitola 18

Retargon vyběhl s řevem na buvara. Cítil nenávist k celému jejich druhu a jejich existenci. Nevěděl, co to s ním bylo, jestli to byla temná magie, nebo zaříkadlo, ale nebyl to on. Možná ho popadli zvířecí pudy. Než stihl k šamanovi-buvarovi doběhnout, Johny zastřelil šamana šípem. Někteří buvaři se začali pomalu zvedat z mrtvol a drmolit něco ve své odporné řeči. Retargona to nezajímalo, šel bojovat. Proti němu stáli dva buvaři. Jeden si měřil Retargona a ten druhý pomalu obcházel Retargona a vydal se směrem ke kůlům. Retargon se s výkřiky pohyboval rychleji, než kdy tušil, že vůbec dokáže. Řízl nejbližšího buvara do obličeje a proběhl krvavou sprškou, aby napadl chlápka jdoucího ke kůlům. Levačkou mu sevřel ústa, zvrátil hlavu dozadu a mečem projel průdušnicí. Z plic buvara se s pískotem vydral vzduch, ještě vonící tabákovým dýmem a ten druhý s pořezaným obličejem se zmítal a řval a přivolával ostatní soukmenovce s několika nahými šílenci, kteří zřejmě kromě uťatých hlav nesli i šťíhlá kopí. Johny střílel jeden šíp za druhým a s nevídanou přesnostní střílel po všech buvarech vybíhající zpoza kamenů. Retargon zamával mečem nad hlavou a vrhl se na zraněného buvara. Oslepený buvar si ani nevšiml Retargona přicházet a tak skončil s utˇatou hlavou. Jeden z naháčů se skokem provedl výpad a dopadl těsně před Retargona. Retargon uskočil podél čepele ještě blíže k buvarovi a mečem ho vyvrhnul. "ZA KAMERIKU!", zařval válečný pokřik a běžel dále. "ZA RIMENISE!" ¨, přidal se Johny a šípem se trefil jednomu buvarovi do levého oka. Jakýsi buvar s obvazy kolem celého těla skočil na Retargona zezadu a svalil jej na zem. Váleli se z kopce dokud mu Retargon neprorazil loktem průdušku. Vstal, tentokrát ale bez přilby, kterou ztratil v boji, jen aby mu šíp proletěl kolem spánku a špička šípu neporanila hlavu. "Retargone, vydrž!", volal na něj Johny a vydal se k Retargonovi. Duševně nepřítomný buvar, co se potuloval na bojišti dostal od Johnyho podpásovku jeho dýkou a svalil se k zemi. Johny doběhl k Retargonovi a vyvedl ho zpět na oltář. Proti nim běželi s vervou tak tucet čerstvých buvarů. Retargon nevěděl jak, ale chtělo se mu jít bojovat, a ne utíkat. Přehodil si dýku do jedné ruky a krátký meč držel v pravé. Johny zahodil luk a vytáhl z pochvy na zádech obouruční meč. Společně se statečně vrhli do klubka nepřátel. Nesnášeli buvari, to co udělali těm mužům a ty jejich rituáli. Za ty staletí napáchali moc škod a Retargon s Johnym se chystali jim část té škody vrátit. První výpad nepřítele byl veden na srdce Retargona, ale Retargon se s ním setkal se svým krátkým mečem a srazili se v ocelovém objetí. Zíral přímo do očí buvara. Buvar provedl rychlý pohyb levou rukou pro dýku, ale Retargon byl rychlejší. Zabodl dýku mezi žebra a tak třikrát ji vyndal a zase zabodl. Zasmál se hořkým smíchem, protože oba měli stejnou taktiku. Johny odkopnul běžícího buvara a sekem ze shora dolů zpacifikoval zrůdu. Pak chytl rukama čepel a rukojetí vyrazil zuby další zrůdě. Ta spadla s otevřenou pusou naznak dozadu. Retargon odrážel několik úderů dvou protivníku a nakonec sklouzl doprava a probodl biceps buvara. Meč se mu bohužel zasekl a tak pokračoval dýkou a podřízl mu krk. Ten druhý buvar udělal krok dozadu a Retargon mu za to vrhl náhodným kamenem do obličeje. Pak provedl dýkou sek od levého ramené k pravému a druhý sek od pravého ramene ke břichu a zpátky k levému rameni. Krvavý trojuhelník zdobil torso buvara a ten se zhroutil k zemi. Retargon s Johnym bojovali s udatností trpaslíků a zuřivostí zelených kůží. Společně skosili zbytek přibehlíků a pak napadli meditující kultisty na mrtvolách. Když s nimi skončili vydali se právě včas ke kůlům, protože nepřátelé začali lorda a generála odvazovat. Retargon hodil kopí na jednoho buvara. Netrefil se, ale přivolal pozornost. Johny se s obouručákem točil a s řevem "Mým Bohem je hořící oheň!" se dostal doprostřed nepřátelského posledního odporu. S Johnym pobili zbytek. Celé bojiště bylo krvavá lázeň a všude se váleli kusy těl. Jako kdyby nestačilo to, že si tady udělali oslavu s mrtvolama. Retargon si sedl ke kůlu, náhle zmožen vším tím bojem. Najednou byl unavený jako kdyby dva dny nespal. Johny se vrátil pro svůj luk. Retargon si položil dýku na zem a usadil se lépe na kameni. Bude potřebovat delší odpošinek. Najednou vyběhl poslední buvar na nechráněného Retargona. Se smíchem a kudlou byl pouze jeden metr od Retargona. Náhle buvara někdo zatáhl za vlasy a přistrčil ke kůlu. Byl to generál Bruce Bee. Během toho co všichni bojovali. Podařilo se mu nabýt vědomí a zbavil se obvazů. Dal hlavičku buvarovi a pak ho začal škrtit. "Kdo je tady zlo teď ? Uvidíme se.... v pekle.... achh..h", vydechl s posledních sil buvar. Atˇ ty slova znamenala cokoliv, Retargon z nich měl špatný pocit.

Po několika minutách odpočívaní, jim generál poděkoval a poté jim pověděl vše o tom jak se zde ocitli. Od generála zjistili, že vyšli s ostatními šesti muži z hlavního tábořiště, protože je obklíčili buvaři. Generál popsla Retargonovi a Johnymu situaci na východě a co se stalo a vyprávěl jak sem cestovali, když je narazili na bandu buvarů. A jak po několika minutách očního souboje a odhadování, se do sebe obě skupiny vrhli naráz. A poté už to Retargon s Johnym znali. Lorda Eyna Hutsona museli vzít na improvizovaných nosítkách, protože ho cesta s bojem a zajetí moc vyčerpala. Ulovenou srnu vzali sebou. Retargon se ani neodvažoval pomyslet, co by se stalo, kdyby náhodou nezabloudili až sem.